Idea

Pokud je přirozeným požadavkem posílení dobrých polsko-českých vztahů, ne vždy je přitom  doceněn význam vědy, vzdělávání a výměny kulturního dědictví.

Četné údaje, např. sociologické průzkumy, poukazují, že tyto vztahy jsou často zatíženy negativními stereotypy. Můžeme také pozorovat (příkladem jsou žebříčky sympatií) asymetrii v polských názorech a postojích k Čechům a České republice (jednoznačně převažují pozitivní názory) a českých názorech a postojích k Polsku a Polákům (ve zmíněných žebříčcích zaujímají jednoznačně nižší místo). Rozbory týmu pro výzkum učebnic, fungujícího v Polsko-české vědecké společnosti, stále poukazují na značné nedostatky při vytváření obrazu souseda ve školních osnovách a učebnicích.

V prostředí zájemců o polsko-českou spolupráci v oblasti vědy a vzdělávání, zejména v Polsko-české vědecké společnosti, která vznikla v roce 2006,  se zrodila myšlenka kongresu polských bohemistických studií jakožto širšího diskuzního fóra. Kongres zasedal na podzim 2016 v původní “síťové” podobě, kterou tvořily „ústřední“ zasedání ve Vratislavi a devět dalších na území od Štětína do Těšína. Mezi závěry byla i myšlenka pokračování a také námět uspořádání „zrcadlového“ kongresu na české straně.

Na podzim 2019 byl uspořádán Kongres českých polonistických studií, v rámci něj bylo osm zasedání včetně, inaugurační konference v Olomouci a závěrečné konference v Praze.

Oba kongresy byly nejrozsáhlejší akcí svého druhu. Jejich názvy zahrnují návrh vzniku polonistických a bohemistických studií jako interdisciplinárních širších než bohemistika (česká filologie) a polonistika (polská filologie) vědních disciplín na téma minulosti, současnosti a výhledu vývoje obou zemí, států a společnosti v mezinárodním kontextu. Jazykovou výzvou se stalo nalezení precizních českých protějšků pro polské termíny. Kongres může poskytnout příležitost pro optimální řešení i této otázky.

V prosinci 2019 se dohodlo, že další kongres bude uspořádán jako společné polsko-české pokračování předchozích akcí s názvem II. Kongres polských bohemistických a českých polonistických studií. Během příprav byly využity dosavadní zkušenosti, m. j. bylo upuštěno od předchozí “síťové” podoby zasedání na několika místech.

18. března 2022 se na Polském velvyslanectví v Praze vytvořil Organizačně programový výbor kongresu. Jeho členy jsou vědečtí gestoři zodpovědní za jednotlivé programové sekce , s nimiž se lze spojit v programových záležitostech. V dubnu 2023 po modifikacích vznikl společný Programově vědecky výbor kongresu a také realizační Organizační výbory opolského a pražského zasedání.

Institucionální zázemí kongresu tvoří dohoda Polsko-české vědecké společnosti, Sdružení Polsko-česko-slovenská solidarita, Opolské univerzity, Slezského ústavu v Opolí, Karlovy univerzity v Praze a také Historického ústavu Akademie věd České republiky, které se ujaly role hlavních pořadatelů. Příprav se účastní kromě nich skoro třicet institucí a partnerů (počet neustále stoupá), zejména z kulturní, vědecké a diplomatické oblasti.

Čestný výbor kongresu tvoří celá řada významných osobností. Další významné osobností převzaly záštitu nad jednotlivými zasedáními.

Hlavní myšlenkou iniciátorů a pořadatelů kongresového cyklu je, aby setkání realizovaly následující cíle:

1/ periodická (každých 4-5 let) interdisciplinární prezentace a bilancování výzkumu problematiky obou zemí a také polsko-českých vztahů; mohlo by to vést ke zpracování mapy obsahu, forem a efektivity tohoto výzkumu a také jejich společensky kulturního působení v obou zemích.

2/ diagnóza pozitivních a negativních faktorů ovlivňujících vývoj polských bohemistických studií a českých polonistických studií a také pokus o vymezení perspektiv výzkumu, zejména návrhů jejich intenzifikace; může se to stát základem pro doporučování v oblasti státní a samosprávní vědecké a vzdělávací politiky, včetně finančních priorit;

3/ vznik fóra pro intenzivní, přímé kontakty organizací, institucí, prostředí a také zájemců a lidi ovlivňujících vývoj polsko-české spolupráce v oblasti vědy a vzdělávání; podporovalo by to integraci polských a českých středisek, vědních disciplín, vědy s veřejnosti, a tím pádem vznik synergických efektů.

4/ oboustranná popularizace zájmu o polské a české záležitosti, popularizace vědeckých poznatků v této oblasti; navrhování způsobů podporování polonistických a bohemistických univerzitních studií a také výuky polštiny a češtiny;

5/ posilování vědomí o tom, že znalosti o sousedovi a polsko-českých vztazích se mohou stát důležitým faktorem pro vývoj regionů, zejména příhraničních; zdůrazňování v tomto kontextu role „českých” prvků v historickým a kulturním dědictví Slezska.

Tyto cíle, s ohledem na dnešní podmínky, by byly realizovány prostřednictvím bohatého a různorodého programu II. kongresu, který se uskuteční ve dvou zasedáních: v Opolí 24.-27. září 2023 a v Praze 15.-18.října 2023.

V obou zasedáních rámcový program obsahuje několik forem:

1/ plenární jednání

2 / sekce pořádané pro jednotlivé oblasti nebo vědecké disciplíny

3 / semináře, panely a tematická symposia (zpravidla interdisciplinární)

Díky  zejména kulturním a vzdělávacím institucím jsou kromě zasedání organizovány akce související s  kongresem; u příležitosti opolského zasedání se bude konat také valná hromada Polsko-české vědecké společnosti.

Na kongresovém webu budou postupně zveřejňovány podrobné programové pokyny gestorů a výboru.

Kongres je otevřen pro co nejširší odbornou a neodbornou veřejnost. Očekáváme přihlášky zejména z řad osob různě angažovaných v polsko-české spolupráci, zejména v oblasti vědy, vzdělávání a kultury: vědeckých pracovníků vysokých škol a dalších vědeckých institucí, učitelů, zaměstnanců kulturních center (především z území polsko-českého pohraničí), všech zájemců „bohemofilů“ a „polonofilů“.

Podrobné podmínky pro účastníky se nachází v sekci „Registrace“. Přihlášky aktivní účasti, zohledňující výše uvedeny cíle kongresu, žádáme zasílat do rukou vědeckých gestorů. Všechny účastníky kongresu žádáme o vyplnění registračního formuláře, zvláštního pro opolské a pražské zasedání.

Iniciátoři a organizátoři kongresu jsou si vědomi rizik, která vyplývají z obecně známých podmínek, zejména finančních. Počítáme se společenskou angažovaností značného počtu příznivců polsko-české vědecké a kulturní spolupráce, jakož i s podporou institucí, které jsou této spolupráci nakloněny.

Výsledky kongresu hodláme shrnout a rozšířit formou stručné zprávy se závěry a doporučeními a také v časopiseckých a knižních publikacích a na internetu. Návrhy na uspořádání třetího kongresu, s nímž se předběžně počítá v roce 2028,  obezřetně přijímáme.

Programově vědecký výbor

II. Kongresu polských bohemistických a českých polonistických studií

Kongres 2016

Kongres 2019

Inaugurační zasedání výboru 2022